CGTN: Technologie, politika a ambice: jak Meng Wan-čou z Huawei vstoupila do dokonalé bouře mezi Čínou a USA.
Propuštění Meng Wan-čou ukazuje, že Washington se snaží zabránit tomu, aby jeho tvrdé soupeření s Pekingem přerostlo v konflikt, avšak zdaleka to neznamená zvrat v bilaterálním napětí.
PEKING, 27. září 2021 /PRNewswire/ -- „Konečně jsem zpátky doma," řekla finanční ředitelka společnosti Huawei Meng Wan-čou, když v sobotu večer přistála na letišti v Šen-čenu.
Po téměř třech letech, kdy byla držena v domácím vězení v Kanadě, se její právní tým dohodl s USA. Ministerstvo spravedlnosti v pátek umožnilo její návrat do Číny. Tímto okamžikem skončila dlouhá právní a politická sága, která se odehrála v době rostoucího napětí mezi Pekingem a Washingtonem.
Krátce po uzavření dohody nastoupila Meng Wan-čou na palubu charterového letu společnosti Air China, který směřoval do jihočínského města Šen-čen, kde sídlí společnost Huawei.
Devětačtyřicetiletá Meng Wan-čou se k obvinění z podvodu nepřiznala. Podle prohlášení Williama Taylora III, jednoho z advokátů zastupujících Meng Wan-čou, byla uzavřena dohoda, podle které dojde k zastavení trestního stíhání v USA a k ukončení vydávacího řízení v Kanadě.
„Skutkovými okolnostmi se již prokázalo, že se jedná o politické pronásledování čínské občanky, jehož cílem je potlačit čínské high-tech společnosti," uvedla v sobotu mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing.
Co se stalo před třemi lety?
Dne 1. prosince 2018 kanadské úřady zatkly Meng Wan-čou na žádost americké vlády, která ji obvinila z podvodu a požádala o její vydání. K incidentu došlo v době, kdy Trumpova administrativa zaujala agresivní přístup k jednání s Čínou v různých otázkách včetně obchodu a technologií.
Čtyři měsíce před zatčením Meng Wan-čou zahájila americká vláda první salvu proti čínským technologicky vyspělým společnostem tím, že na úrovní federální vlády vydala s odkazem na bezpečnostní obavy zákaz používání výrobků společností Huawei a ZTE, tedy dvou předních čínských dodavatelů telekomunikačního vybavení. Následující rok byla společnost Huawei zařazena na seznam subjektů amerického ministerstva obchodu, což americkým společnostem fakticky zakázalo obchodovat s tímto čínským technologickým gigantem.
Proč právě teď?
V posledních třech letech bylo zadržování Meng Wan-čou ožehavým tématem mezi Pekingem a Washingtonem. Napětí, které bylo před lety nepředstavitelné, stále rostlo.
Podle Kua Čchang-lina, bývalého vysokého diplomata na čínském velvyslanectví v USA, její propuštění usnadnily dva faktory.
„Americký prezident Joe Biden se chce na nadcházejícím summitu G20 osobně setkat se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. [Také] Justin Trudeau byl právě [těsným rozdílem] znovu zvolen kanadským premiérem a usiluje o vyřešení případu Meng Wan-čou, který je koneckonců vleklým jablkem sváru mezi Čínou a Kanadou," uvedl Kuo v telefonickém rozhovoru pro CGTN.
Navzdory tvrdé politice Washingtonu vůči Číně navázal Biden se Siem blízký vztah v době, kdy oba pracovali jako viceprezidenti. Biden byl v Číně čtyřikrát a jedenáctkrát se osobně setkali, poznamenal Li Čcheng, ředitel Čínského centra Johna L. Thorntona v Brookings Institution.
„Chtěl jsem říct, že když jsem se vrátil ze setkání s ním [Si] a cestoval s ním 17 000 mil...právě tak jsem ho dobře poznal," poznamenal Biden během únorového setkání na radnici.
„Pojí je osobní přátelství, ale jak daleko by Biden mohl zajít vzhledem k celonárodním protičínským náladám, se teprve uvidí," uvedl Kuo.
Li se domnívá, že Biden musí demonstrovat svou sílu, jelikož američtí voliči stále více přijímají protičínská poselství. „On sám není tak konfrontační," dodal.
Co znamená propuštění Meng Wan-čou pro vztahy mezi Čínou a USA?
Propuštění ukazuje snahu Washingtonu zabránit tomu, aby se ostrá konkurence vymkla kontrole, avšak podle Kua to neznamená zvrat v bilaterálním napětí. Obvinění vznesená proti společnosti Huawei zůstávají v platnosti a technologický gigant je stále na černé listině USA.
Technologická válka nadále zuří. Spojené státy byly průkopníkem třetí průmyslové revoluce a po celá desetiletí byly na samém vrcholu pyramidy. Na prahu 21. století se však Čína a USA staly tvrdými soupeři ve čtvrté průmyslové revoluci, které dominují čipy a algoritmy.
Bílý dům ve svých prozatímních strategických pokynech pro národní bezpečnost uvedl Čínu jako „jediného konkurenta, který je potenciálně schopen spojit svou ekonomickou, diplomatickou, vojenskou a technologickou sílu".
„Konec éry angažovanosti by se mohl datovat do roku 2010, kdy se Čína stala druhou největší ekonomikou světa," řekl Kuo. Když HDP Číny v roce 2014 přesáhl 60 % HDP USA, nepřátelství se dále prohloubilo a v průběhu let se začala uplatňovat politika omezování v oblasti obchodu i lidských práv.
Obchodní válce Donalda Trumpa předcházela snaha Washingtonu omezit Peking v oblasti špičkových technologií, která pokračuje dodnes. Oddělení na úrovni špičkových technologií se zdá být nevyhnutelné.
Původní článek si můžete prohlédnout ZDE.
Video - https://www.youtube.com/watch?v=cSnkFt1fX2Q
Related Links
WANT YOUR COMPANY'S NEWS FEATURED ON PRNEWSWIRE.COM?
Newsrooms &
Influencers
Digital Media
Outlets
Journalists
Opted In
Share this article