Zaměření na spolupráci mezi Čínou a CEE v průběhu pražského fóra v rámci evropských akcí CEIBS
PRAHA, 26. září 2018 /PRNewswire/ -- historický Pražský hrad byl místem pro upřímnou a plodnou diskusi o tom, jak mohou Čína a země střední a východní Evropy spolupracovat na posílení vzájemného hospodářského růstu. Během tohoto fóra, kterého se zúčastnilo asi 200 účastníků, vystoupil s klíčovým projevem nový velvyslanec Číny v České republice, H.E. Jianmin Zhang; guvernér České národní banky Jiří Rusnok; předseda Institutu nové Hedvábné stezky v Praze a poradce prezidenta České republiky Jan Kohout; prezident CEIBS profesor Li Mingjun; a profesor ekonomie a financí CEIBS p. Xu Bin. Na organizaci tohoto fóra se podílela China Europe International Business School (CEIBS) a Institut nové Hedvábné stezky Praha.
Ve svém prvním oficiálním projevu čínského velvyslance v České republice pan H.E. Jianmin Zhang hovořil o potřebě obou zemí spolupracovat, a to zejména při nárůstu unilateralismu a protekcionismu v některých částech světa. „Obchodní válka vedla k napětí v hospodářských a obchodních vztazích mezi velkými mocnostmi a zvýšila se nejistota. Čína se vždy řídila principy mnohostranného obchodního systému a volného obchodu ... Budeme se ještě více otevírat k vnějšímu světu," řekl. Poznamenal, že čínsko-české vztahy se „dobře rozvíjejí" a údaje ukazují, že obousměrné investice rychle rostou. Jak řekl, dalším krokem by mělo být urychlení spolupráce mezi oběma stranami.
Problematice spolupráce obou zemí se dotkl i Jan Kohout, bývalý místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí České republiky. Hovořil o dosaženém zisku, ale také poznamenal, že je „ještě toho hodně, čeho lze dosáhnout" a navrhl oblasti, ve kterých by obě strany mohly prohloubit svou spolupráci. Mnoho čínských investorů se zajímalo o infrastrukturní projekty, získávání IT a high-tech společností, a rovněž projevilo zájem o prodej svých výrobků na širším trhu střední a východní Evropy. „Také očekáváme, že Čína více otevře své trhy. Během posledních několika let jsme zaznamenali nárůst vzájemného porozumění. Měli bychom si také ujasnit naši dlouhodobou strategii, jakož i zákony a právní předpisy," řekl. „Děláme pokroky. Dnešní fórum bude skvělou platformou, kde si budeme moci vyměňovat nápady, které by mohly vést k inspiraci pro budoucí spolupráci. Jedním možným výsledkem tohoto fóra budou budoucí projekty. Vítáme čínské investory v České republice, zejména v dříve zmíněných oblastech." Mluvil také o své zemi jako o zdroji kvalitních pracovních sil, o zájmu získání přístupu na čínský trh a o možnosti obou zemí spolupracovat v oblasti výzkumu a vývoje.
Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok také hovořil o tom, jak obě země spolupracují, a dále mohou spolupracovat v oblasti financí. Pracovní vztah, který byl zahájen v roce 2010 memorandem o porozumění mezi Čínskou komisí pro regulaci bankovního sektoru (CBRC) a ČNB, které bylo jedním z prvních, které bylo uzavřeno mezi CBRC a orgánem dohledu EU, se prohloubil v roce 2016, kdy bylo podepsáno „Prohlášení o spolupráci v oblasti krizového řízení". Ve svém projevu pan Rusnok nastínil podmínky k zajištění vzájemné finanční stability v rámci ekonomické iniciativy Belt & Road (BRI) pod vedením Číny. Hovořil také o tom, jak mohou finanční trhy obou zemí prohloubit svou spolupráci. „Potřebujeme pevný bankovní systém, potřebujeme snížit negativní faktory pro ochranu spotřebitelů a potřebujeme také finanční gramotnost," řekl. Dále pak uvedl příklady výhod plynoucích ze systému „integrovaného dohledu" ČNB, který umožňuje se zaměřit na systémové riziko, součinnost prostřednictvím vzájemného sdílení informací, silnou technickou a odbornou podporu a autonomní rozhodování. Existuje také konsolidace regulace finančního trhu a dohled na národní úrovni, který vytváří podmínky pro efektivní výměnu a integraci relevantních údajů a potenciální konsolidaci analytické práce. „Spolupracujeme s našimi čínskými protějšky na sdílení znalostí a zkušeností, například v tématech, jako je finanční stabilita," uvedl. „Pevně věřím, že můžeme spolupracovat a sdílet mezi sebou více zkušeností."
Oblasti budoucí potenciální spolupráce mezi Čínou a Českou republikou by mohly zahrnovat finanční stabilitu a zátěžové testování; dohled nad trhem spotřebitelských úvěrů a nebankovním finančním sektorem; jakož i makroobezřetnostní politiku, která by mohla zabránit vzniku bublin na trzích aktiv, vytvářet dostatečné kapitálové rezervy a sledovat koordinaci s měnovou politikou. Hovořil také o budoucích výzvách, které mohou představovat překážky pro jeho vizi spolupráce, včetně toho, co označil za „podstatnou nerovnováhu ve vzájemném obchodu", méně transparentní správu a vlastnické struktury některých čínských subjektů a nejasné investiční strategie některých čínských investorů. „Budoucí česko-čínské vztahy by měly být vzájemně prospěšné," zdůraznil. "Skutečně vítáme iniciativu Číny k otevření svého trhu okolnímu světu. Věříme, že by nám to mohlo pomoci dále podpořit naši spolupráci."
V tématu vzájemně prospěšného vztahu pokračoval profesor ekonomie a financí CEIBS Xu Bin, který využil ekonomické údaje k poskytnutí příkladů o tom, jak se mohou Čína a Česká republika navzájem od sebe učit, a zdůraznil, jak mohou spolupracovat. Poukázal na podobnosti mezi oběma zeměmi: služby představují velký podíl na jejich HDP a pomáhají oběma zemím udržovat nízkou míru nezaměstnanosti, obě země jsou velmi atraktivní pro externí investory, obě stále velmi rychle (relativně) rostou a tahounem hospodářského růstu v obou zemích je kapitál a technologie. Po poskytnutí makroekonomického srovnání obou zemí prof. Xu zdůraznil šest věcí, ze kterých si může Čína vzít poučení od České republiky, včetně toho, jak urbanizovat, ale stále zachovávat své kulturní dědictví; jak zlepšit obchod se službami; jak poskytovat zdravotní péči stárnoucímu obyvatelstvu; jak nalézt správnou rovnováhu daní z příjmů, zisků a kapitálových zisků; jak řešit znečištění ovzduší; jak úspěšně zvládnout směnné kurzy i další problémy finančního sektoru související s mezinárodním obchodem a přímými zahraničními investicemi.
Fórum přichází v historickém okamžiku: v době 40. výročí reformy a politiky otevřenosti Číny, 15. výročí komplexního strategického partnerství mezi Čínou a EU a 5. výročí iniciativy Belt & Road. Čína považuje CEE za potenciální hnací sílu evropského hospodářského růstu, jakož i významného partnera a cíl pro investice, a jak uvedl ve svém uvítacím projevu prezident CEIBS profesor Li Mingjun, Česká republika je hlavním prvkem v rozvoji vztahů Číny se zeměmi střední a východní Evropy. „Od návštěvy prezidenta Číny Xi Jinpinga v České republice v roce 2016 se politická, ekonomická a kulturní výměna mezi oběma zeměmi nadále rozvíjela a bilaterální obchod se zdravě rozvinul. Čína je největším obchodním partnerem České republiky mimo EU a druhým největším zdrojem dováženého zboží v České republice; přitom je Česká republika pro Čínu druhým největším obchodním partnerem ve střední a východní Evropě," poznamenal. „Pod vedením čínské iniciativy „One Belt, One Road" a „Spolupráce 16 +1" s navázáním na dynamiku „zlatého věku" čínsko-českých vztahů jsme tady dnes plní naděje, abychom poskytli platformu pro výměnu názorů a spolupráci mezi podniky." Hovořil také o práci, kterou CEIBS již v tomto ohledu učinila, jako je loňská spolupráce s fondem SINO-CEE při zahájení projektu ERICEE, iniciativě, kterou prokázala akademická spolupráce CEIBS se 16 zeměmi střední a východní Evropy, jeho skupinách odborníků („think tanks") a renomovaných obchodních školách, a o poskytování intelektuální podpory příslušným státním útvarům pro spolupráci ve střední a východní Evropě. Všechno toto úsilí doplňuje pražské fórum, které je „mostem ve spolupráci s evropskými partnery pro podporu obchodní spolupráce mezi Čínou a Evropou", uvedl profesor Li.
Tato akce byla doplněna dvěma panelovými diskusemi za účasti předních představitelů Číny a České republiky. První diskuse se týkala praktik a příkladů investic v obou zemích. Účastníky panelové diskuse byl generální ředitel společnosti SINO-CEEF Europe Jin Chen; předseda České obchodní komory Vladimír Dlouhý; výkonný ředitel společnosti COSCO SHIPPING Lines (Central Europe) s.r.o., Zhongming Luo; prezident společnosti Zhejiang Huajie Investment Development Co., Ltd. Fengde Zhang; a předseda společnosti Deloitte (Česká republika) Josef Kotrba.
Den byl ukončen panelovou diskusí o „Novém prostoru pro čínsko-českou spolupráci", ke které přispěl předseda představenstva a generální ředitel společnosti ČEZ ESCO Kamil Čermák; předseda Asociace malých a středních podniků ČR, Karel Havlíček; Country Manager společnosti Dahua Technology Czech s.r.o, Zhenyu Hu; předseda představenstva společnosti CZECH GENERAL AIRCRAFT, a.s. Petr Hýl; a manažer obchodní skupiny společnosti Huawei Technologies (Česká republika) Petr Bašek.
Toto fórum je jedním z pěti, ve kterých hostí CEIBS, přední mezinárodní obchodní škola v Číně, partnery po celé Evropě. Tyto akce jsou součástí širší iniciativy CEIBS Insights 2018, která byla zahájena u příležitosti 15. výročí komplexního strategického partnerství mezi Čínou a EU, a to při respektování úlohy, kterou CEIBS hrála a nadále hraje při posilování čínsko-evropských vazeb. Před konáním pražského fóra uspořádala CEIBS 17., resp. 19. července fóra v Mnichově a Londýně. Další akce v sérii CEIBS Insights Europe Forum 2018 se budou konat 19. října v Paříži a 24. října v Curychu.
O CEIBS
China Europe International Business School (CEIBS) patří mezi nejlepší mezinárodní obchodní školy v Asii, kde je jediná, která se zároveň podle Financial Times zařadila na seznam 30 nejlepších programů MBA, EMBA a vzdělávání vedoucích pracovníků.
CEIBS má více než 20 000 absolventů z více než 80 zemí světa a poskytuje širokou škálu manažerských programů pro více než 150 000 vedoucích pracovníků doma i v zahraničí. Tým fakulty CEIBS je jedinečně vybaven tak, aby poskytoval kombinaci hloubky a globálního rozměru Číny ve výuce a výzkumu.
CEIBS má kampusy v Šanghaji, Pekingu, Curychu a pobočky v Šen-Čenu a Accře.
Foto - https://mma.prnewswire.com/media/749716/CEIBS_Europe_Forum_Prague.jpg
Sdílet tento článek