PEKING, 4. srpna 2020 /PRNewswire/ -- Čínská osvobozenecká lidová armáda (PLA) od svého založení během ozbrojeného povstání města Nan-čchang, 1. srpna 1927, kdy měla pouhých 20 tisíc vojáků, udělala velký pokrok.
Dnes v Čínské osvobozenecké lidové armádě (PLA) slouží dva milióny osob a jedná se o moderní armádu, která provádí speciální operace, defenzivních a ofenzivních činností všeho druhu, umí fungovat v obojživelném režimu a zajišťuje plnění námořních a strategických operací.
CGTN: Decoding China's vision for new era world-class army
CGTN: Decoding China's vision for new era world-class army
CGTN: Decoding China's vision for new era world-class army
CGTN: Decoding China's vision for new era world-class army
V posledních letech čínský prezident Si Ťin-pching, který je rovněž generálním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Číny a předsedou místní Ústřední vojenské komise (CMC) začal s přestavbou Čínské osvobozenecké lidové armády s cílem vytvořit z ní prvotřídní vojenskou sílu.
Vojenská síla světové třídy
Předseda Ústřední vojenské komise se při přemýšlení o posilování armády zaměřuje na základní otázky, a to jaký druh armády Čína potřebuje a jak by takovou armádu měla vybudovat.
V prosinci 2012, ani ne měsíc poté, co nastoupil do čela Strany, prezident Si Ťin-pching hovořil o nutnosti vybudovat silnou armádu.
„Abychom mohli uspět ve snaze o obnovu velkého čínského národa, musíme usilovat o vybudování prosperující země se silnou armádou," řekl prezident Si Ťin-pching.
Od roku 2015 Čínská osvobozenecká lidová armáda reformovala svůj velící a řídící systém, provedla optimalizaci své struktury a reformovala svou vojenskou polici a instituce.
Na přehlídce ke Dne osvobození, u příležitosti 70. výročí ukončení Druhé světové války v září 2015, Čína sdělila světu, že sníží počet vojáků o 300 tisíc a zavázala se, že nikdy nebude usilovat o vojenskou dominanci.
V roce 2017 byl na 19. celostátním sjezdu Komunistické strany Číny představen plán, podle kterého má do poloviny 21.století dojít k transformaci Čínské osvobozenecké lidové armády na vojenskou sílu světové třídy.
V tomto plánu se rovněž píše o otevírání nové kapitoly v budování národní obrany a armády pro novou dobu. Do roku 2020 dojde k podstatnému zlepšení mechanizace, informatizace a strategických schopností Čínské osvobozenecké lidové armády. Podle střednědobého cíle se má čínská armáda do roku 2035 změnit v plně modernizovaný subjekt a dlouhodobým cílem plánu je pak stát se špičkovou světovou armádou do roku 2050.
V prosinci 2018 prezident Si Ťin-pching řekl, že vybudování silné národní obrany a armády pro upevnění mezinárodní pozice Číny a zajištění jejích bezpečnostních potřeb a zájmů, považuje za svůj strategický úkol.
Přestože Čína modernizuje svou armádu, její armádní rozpočet je poměrně nízký. Podle posledních oficiálních údajů porostou výdaje na obranu i nadále o jednociferné číslo, a to již pátým rokem po sobě. Konkrétně se jedná o růst o 6,6 %, což představuje nejnižší růst za poslední roky.
Ve srovnání s hrubým domácím produktem, zůstává rozpočet na obranu zhruba ve výši 1,3 % z celkového hrubého domácího produktu, což je podstatně níže, než je světový průměr (2,6 %).
Budování ozbrojených sil světové třídy znamená, že armáda musí být schopna zajistit ochranu Čínské suverenity, bezpečnost a zájmy země, chránit světový mír a stabilitu a podílet se na národním obrození.
Armáda musí být vycvičena k boji
„Armáda musí být vycvičena k boji. Naše armáda musí považovat bojeschopnost za jedno z kritérií nutných k plnění všech svých úkolů a když je povolána do boje, musí se zaměřit na dosažení vítězství," zdůraznil prezident Si Ťin-pching.
Během svých inspekčních cest po armádě, prezident Si Ťin-pching opakovaně zdůrazňoval, že armádní síly musí zlepšit svou bojeschopnost a připravenost na případnou válku.
V reakci na tuto výzvu v současné době naplno probíhají cvičení vojáků v podmínkách skutečného boje.
Od roku 2012 se čínské ozbrojené síly věnují různým cvičením, která jsou šitá na míru jednotlivým útvarům, podle jejich strategického směřování. Kromě toho probíhají cvičení všech vojenských složek a cvičení se zbraněmi, přičemž dosud proběhlo 80 společných cvičení jednotlivých divizí a útvarů.
V letošním roce Čínská osvobozenecká lidová armáda rovněž prokázala svou bojeschopnost svou reakcí na nenadálé situace.
V rámci čínského boje proti COVID-19 nasadila Čínská osvobozenecká lidová armáda více než 4 tisíc zdravotníků do provincie Chu-pej, která byla epicentrem epidemie. Zdravotnické týmy byly sestaveny do dvou hodin od vydání rozkazu a na místo určení dorazily do 24 hodin vybaveni zásobou ochranných pomůcek na sedm dní. Okamžitě po příjezdu začali vojenští zdravotníci léčit pacienty.
Podle čínského Ministerstva obrany vyslala Čínská osvobozenecká lidová armáda (PLA) a ozbrojené složky Lidových milic (PAP) celkem 725 tisíc osob do první linie v boji s následky povodní, které pomáhali stavět protipovodňové hráze, ucpávat netěsnosti a evakuovat obyvatele.
Přísná vojenská disciplína
Prezident Si Ťin-pching opakovaně zdůrazňoval důležitost dodržování přísné vojenské kázně a disciplíny a nutnost jednat ve všech ohledech v souladu s ustanovením platných zákonů.
Tato myšlenka se na 4. plenárním zasedání 18. Ústředního výboru Komunistické strany Číny v roce 2014 dostala do návrhu právního řádu země.
Při návštěvě 13. armádní skupiny v jihozápadní Číně v lednu 2016, prezident Si Ťin-pching také vyzval k posílení armádních sil nejen cestou reforem, ale také zvyšováním politické uvědomělosti a přípravou zákonného rámce pro vybudování silné armády.
V rámci protikorupční kampaně se od roku 2012 zintenzivnil boj s korupcí v armádě. Mezi desítky vyšetřovaných a uvězněných důstojníků, mimo jiné, patří bývalí generálové a místopředsedové Ústřední vojenské komise (CMC) Sü Cchaj-chou a Kuo Po-siung.
Share this article